Jen takova mala, jiz minimalne deset let stara prihoda z dalnice Rozvadov - Praha. Byl jsem asi na urovni Stribra, treti rano, rychlost kolem 140 a predjel jsem takove skrinove auto. Na to se skrinak rozjel, predjel me a uz jsem videl svitici policie. Zastavil jsem, ztahl okynko a vystoupili dva. Co me opravdu sokovalo byl jejich rozhovor, nez ke me dosli. "Hele, vysrala se nam pracka, zena nadava, to je frantik, neco pusti a pojede". Ten druhy se zastavil a povida mu, "hele, to si zarid sam". Tak ten policajt dosel ke me, zasalutoval, a chtel neco rici a ja velice nahlas "Podivejte pane, novou pracku vam platit v zadnem pripade nebudu". Ten se zarazil, rozhlidl se okolo a povida bez zkontrolovani papiru, ci cehokoli jineho "Prosimvas jedte, nastartujte a jedte."

Přesně totoéž jsem zažil na cestě z Vídně na Mikulov.Pár kilometrůpřed koncem dálnice jel polák jak magor snad 160.po sjetí z dálnice hned v první vesnici jej brali policisté a mě jako svědka.neskutečně korektní jednání.polák ani nehlesnul..., zacáloval, já policajtům potvrdil to co jsme všichni viděli a jelo se dál..a líbí semi jak v rakousích berou bez milosti na vážení všechny kamiony co jedou.to je síla.u našinců asi nelze nic takovýho čekat.maximálně čekat miliony blbejch výmluv.

Při návratu ještě z Jugoslávie v Madarsku o půl třetí ráno v šíleném dešti nás zastavili, že jsme prý na křížovatce projeli na červenou! Chtěli peníze, ty už jsme neměli. Tak si nechali otevřít kufr, sebrali lahev Cezara a odjeli...

Já vás podezřívám, že jste ženská. Rozepsat do šesti dlouhých odstavců něco, co by se vešlo do tří vět.. A přitom vlastně obsah nestojí ani za ty tři věty..

Autor je asi upovídaný, ale vzal jsem si z jeho vyprávění to podstatné - nevychovanost českých policistů. Škoda, že pro příklady opaku chování našich policistů musíme jezdit za hranice Česka. Přitom stačí velice málo - víc než být restriktory za každou cenu - brát práci jako službu. Pak se i náhled na policii změní k lepšímu.