Bohužel mám také zkušenosti se (polo)státním zdravotnictvím a verdikt zní jasně: pustit na ně trh. Když se u mého, v nemocnici ležícího otce, objevily komplikace (které nakonec skončily tím nejhorším možným výsledkem), údajně popis celé situace jistá vzdálená příbuzná, pracující ve zdravotnictví, komentovala slovy: "Asi byl neklidný, tak mu dali prášky a přehnali to s dávkováním." Netuším, nemám jak zjistit, zda to tak bylo nebo ne, takže neobviňuji, ale nedůvěra zůstává.

Nedávno také médii proběhl skandál, jak nemocnice odmítají záchranné službě pacienty - je otázkou, kolik lidí má doživotní následky, nebo dokonce zemřelo proto, že se jim dostalo péče později, než bylo možné. Jaký rozdíl oproti většině firem z jiných oborů, které se mohou o zákazníka přímo poprat.

Nemocnice plní rozpočet převážně jinak než přes ošetřené pacienty a ty z RZTy jsou dost nároční na péči a tedy i peníze.

Z vlastí zkušenosti vím, že jsou tři druhy lékařů. První to bagatelizuje a prakticky neléčí, druhý léčí běžnými prostředky příznaky bez hlubší diagnozy a ten poslední když to jde Vás vyléčí. Nejlevnější a nejúčinější způsob jak se k takovému lékaři dostat jsou zkušenosti ostatních nemocných, stačí poslouchat v čekárně u obvoďáka nejlépe důchodce. Možná Vás ta trocha času přijde levněji a s lepším výsledkem než investice do soukromého sektoru co to dělá pro zisk a zase moc spokojený zákazník také není jejich snem.

No, v tom soukromém systému by to dopadlo tak, že první by zbankrotoval, druhý jezdil autobusem a třetí BMW. Což by byla dost dobrá motivace k tomu, aby v medicíně zůstávali jenom zástupci třetí skupiny, jak je snem každého z nás, pacientů. A cena? Tak třeba já zaplatil (bez té části, kterou formálně platí zaměstnavatel) na zdr. a soc. pojištění minulý rok skoro 100tis - za to už bych si nějakou tu zdravotní péči asi dokázal koupit, co myslíte?

Nevím, kde bydlíte, ale ze své zkušenosti a ze svého okolí  neznám nikoho, kdo by si na zdravotnictví stěžoval.  Právě naopak.

Souhlasím. Tyto zkušenosti mám již z minula. Je úplně jedno, kam člověk přijde, všude je to stejné. Za 20 let, co se sám starám o své zdraví, jsem narazil jen na pár lékařů, kteří z vlastní vůle měli snahu něco řešit. Zbytek byl totální odpad, naprosto bez zájmu o pacienty, bez sociálního cítění, kterým se zastánci tohoto zvráceného systému ohání - prostě fachidioti.

Metodou pokus/omyl/známost jsem našel doktory s lepším přístupem, ale trvalo to řadu let. Mezitím jsem prolezl ordinacemi různých prototypů bílých plášťů - od celkem zdatných, jen arogantních a neochotných, až po lidi, u kterých jsem absolutně nechápal, co dělají ve zdravotnictví.

Je to smutná realita a člověku nezbývá, než se modlit, aby byl zdravý a tuhle sebranku nikdy nepotřeboval.

Moc bych nevěřil na zázračnost všeho soukromého ve zdravotnictví. Soukromé pojišťovny mají zájem především o mladé, zdravé a komu zůstane ten zbytek? Je to jako u vlaků - vyzobat atraktivní trasy a zbytek?

U kterých vlaků, probůh?

Nevím, mám zcela opačné zkušenosti. A to jsem byl minulý rok 7 x v lůžkovém zařízení , z toho 6 x mi tam vezla RZP. Ambulantní vyšetření nepočítám,bylo jich tolik, že mi moje pojišťovna vracela část "regulačních poplatků". Laboratoř a rtg jsem taky dost vytížil. Ovšem nesnažím se lékaře poučovat se znalostí medicíny, kterou jsem zvládl vygooglit. Předpokldám, že je promovaný a má minimálně jednu atestaci v oboru, takže o tom ví přece jen víc.