Je to tady. Pod záminkou zrušit dálniční známky se stát chystá sledovat pohyb občanů. Pomoct jim k tomu mají již nainstalované mýtné brány.
Proč to vlastně vadí?
Předpokládám, že většina lidí je jasné, co je na tom všem špatného. Pro ty ostatní drobné vysvětlení. Orwellovské sledování pohybu vozidel ze strany státu mi vadí z mnoha důvodů. Pokud stát zřídí něco, co je první pohled neškodné, logicky se to následně zvrhne v dalším omezování, zdanění a sledování lidí a potenciální zneuživání zjištěných informací, protože tak stát prostě funguje a nikdy to nebude jinak. Monitorování pohybu osob je byrokratův sen. Vzpomeňme si na ony kamery v Praze, které měly zajišťovat „počítání vozidel“. Každému normálnímu člověku došlo, že na počítání počtu průjezdu aut, které město potřebuje bůhví k čemu, stačí pouhé smyčky ve vozovce, které se běžně používají v ČR např. na dálnicích. Smyčka (tedy drát v asfaltu) elektromagneticky pozná projíždějící auto, které přes smyčku projede a inkrementuje někde nějaké počítadlo. Tyto smyčky se rovněž používají např. před semafory pro jejich automatické a dynamické řízení. Rozhodně tedy k tomu nejsou potřeba kamery s OCR rozpoznáváním SPZ. Na obavy občanů argumentoval magistrát v Praze tím, že kamery zaplatila EU, která si vyplacení dotací podmínila tím, že zařízení nebude po určitou dobu použito k pokutování řidičů a že se občané tedy bát nemusí. A ejhle. Lhůty postupně končí a před kamerami se začínají objevovat cedule „měření rychlosti“ (např. Spořilovská ulice v Praze). Proč chce tedy asi stát používat pod záminkou náhrad dálničních známek kamery s rozpoznávám značek? Např. by pak mohli začít v reálném čase kontrolovat, jestli jste se svým vozidlem absolvovali naprosto zbytečnou technickou prohlídku STK a pokud ne, tak by Vás hned na dálnici odchytili policisté. Můžou stejně jako v Praze začít měřit rychlost po celé dálnici, i když je dálnice úplně prázdná a nikomu v daný okamžik nemůže vyšší rychlost vadit. Napadá mě spousta dalších možných upgradů plánovaného systému. Pokud tento text čte nějaký zastánce toho, aby stát monitoroval pohyb občanů, navrhuji mu, aby se s nějakým nejbližším úředníkem domluvil a např. mu zavolal vždy, když někam pojede a sdělil mu kde kdy bude atd. Nám ostatním to ale prosím nevnucujte. Máme rádi svoji svobodu, ke které patří i to, že mě nikdo neomezuje a ani nešpehuje, pokud jsem se předtím dobrovolně nerozhodl, že se nechám špehovat nebo omezovat (šéf v práci, manželka apod.).
Se zvýšením bezpečnosti na nás nechoďte
Zlepšení objasněnosti kráděží aut a jejich zabránění nový big brother systém přinést nemůže, protože každý zloděj, který není úplně tupý, vymění nebo sundá z kradného auta značky. Objasněnosti ani obecnému zvýšení bezpečnosti nepomůže ani neustále zvyšující se počet policistů ani různých lowend ozbrojených složek (městská policie apod.) na silnicích. Větší bezpečnost si musí občan zajistit sám správným výběrem auta a zebezpečovacího mechanismu. Stát by naopak měl důsledně stíhat pachatele, jelikož recivida u této trestné činnosti je vysoká a i policisté jsou demotováni pachatele chytat při činu, když budou za pár dní venku.
Co je na dálničních známkách špatného? A proč se za dálnice vůbec platí další poplatky?
Nějak jsem nepochopil, co je na dálničních známkách špatného. Funguje to, lidé jsou na to zvyklí, funguje to i v jiných státech, tak proč to měnit? Chápu, že si asi od toho stát slibuje větší výběr daní za používání dálnice a eliminaci „černých řidičů“ (tedy řidičů bez dálniční známky, nehledejte v tom nic rasistického), nicméně je otázkou, zda dálniční známky úplně nezrušit. Když už si politici neustále berou příklad z eurosocialistických evropských států, tak zde bychom si pro příklad nemuseli chodit daleko. V Německu řidiči osobních aut za používání dálnic neplatí žádné další poplatky.
Řidiči aut v ČR platí daně za používání dálnic dnes vlastně 4x až 5x – spotřební daň a DPH z paliva (cca polovina ceny paliva!), dálniční známka, DPH z dálniční známky (což je vlastně daň z daně) a podnikatelé platí ještě silniční daň. Dálniční známky by se mohly zrušit, jelikož i tak platí řidiči jen ze spotřební daně ročně přes 80 miliard korun, na budování a údržbu silnic jde ale jen polovina z této jedné daně. Z každého projetého kilometru by řidiči i po zrušení dálničních známek dál platili platy úředníků, sociální dávky, budování cyklostezek a další s dopravou nesouvisející věci, z čehož vyplývá, že je i možné v klidu snížit spotřební daně z paliva a tedy i cenu paliva.
