Česká televize dnes upozornila na to, že ministerstvo zdravotnictví plánuje zdražit „zdravotní pojištění“ osobám, které například kouří nebo jsou obézní. Centrální plánování jak ozdravit národ tedy zatím stále pokračuje.
Nejdříve je potřeba upozornit na fakt, že zdravotní pojištění není pojištění (jedná se o klamavý název), ale regulérní a plnohodnotnou daní. Platíme ji všichni (kromě těch, za které pojištění platí stát – děti, studenti, důchodci, nezaměstnaní atd.) a to ve výši podle našich příjmů. Z toho pohledu je toto „pojištění“ diskriminační (nadále budu používat i ten správný název – tedy daň). Tedy ten, kdo vydělává hodně, tak tedy i platí za zdravotní péči více než ten kdo vydělává málo a přitom všichni dostávají stejné služby (stejně mizerné v mnoha případech). Má-li občan zájem o lepší zdravotní péči, musí si ji zaplatit, přitom ale zdravotní daň platí stále stejnou. Uvedu-li příklad na sobě – rozhodl jsem se chodit k lepšímu zubaři s lepším vybavením a jedna bílá zubní výplň v tu ránu vyšla na 1000Kč (to státní zdravotní daň nehradí).
Ministerstvo zdravotnictví přišlo s návrhem, že např. obézní osoby nebo osoby, které kouří, budou platit vyšší zdravotní daň. Asi proto, aby se pokryly větší náklady s péčí o tyto osoby a zároveň byli občané motivováni o své zdraví pečovat. V tomto případě si myslím, že by bylo naprosto legitimní, kdybych řekl, že mě stát hodlá diskriminovat (jakožto obézní osobu). Tak buď tedy zdraví „není zboží“ jak hlásají odbory a socialisté a mají všichni nárok na tu stejně mizernou zdravotní péči a platí zdravotní daň s tím, že prostě stát na někom vydělá a na někom prodělá a nebo bude diskriminovat, aby od rizikovějších skupin vybral více peněz. Jakákoliv „diskriminace“ lidí mezi sebou (kdo koho zaměstná, kdo se s kým kamarádí atd.) mi nevadí a připadá mi naprosto přirozená. Diskriminace z pohledu státu je však naprosto nepřijatelná. Tato varianta zvyšování zdravotní daně pro rizikové skupiny je proto naprosto špatná. Byl by to precedens pro další diskriminační praktiky ze strany státu – např. by pak mohl Kalousek přijít s tím, že osoby, které pracují v oboru s velkou nezaměstností, budou platit vyšší sociální „pojištění“, protože hrozí riziko, že budou brzo bez práce a budou chtít podporu v nezaměstnanosti. To je také naprostý nesmysl.
Je dobře, že si ministerstvo zdravotnictví uvědomuje, že je na současném systému něco špatně. Místo toho, aby ministerstvo zdravotnictví vymýšlelo, jak fušovat pojišťovnám do řemesla a vymýšlení si různých rizikových skupin atd., bylo by jistě lepší, kdyby stát umožnil soukromým pojišťovnám podnikat v oboru zdravotního pojištění a nechal na nich, jaké si stanoví podmínky pojištění a co nabídnou svým potenciálním klientům v konkurenčním prostředí.
Dovedu si představit situaci, že si budu moct vybrat komerční zdravotní pojištění, které bude nejlépe vyhovovat mým potřebám a to i s tím rizikem, že mě bude tato pojišťovna považovat za rizikovou skupinu a nabídne mi dražší cenu pojistného (jak jsem uvedl, za nepřijatelnou diskriminaci považuji pouze diskriminaci z pozice státu) a bude pouze na této pojišťovně, zda mi nabídnou lepší či levnější pojištění, aby uspěla v konkurenčním prostředí. Osobně bych si vybral pojišťovnu, která bude mít smlouvu s kvalitními soukromými nemocnicemi, klinikami a např. zubaři, chtěl bych platit vyšší měsíční pojistné, ale s nízkou spoluúčastí a chtěl bych mít zajištěnou kvalitní zdravotní péči s dobrými doktory. Pokud bych se rozhodl pro komerční soukromé pojištění, je pochopitelné, že zdravotní daň by musela klesnout na nějakou minimální nutnou hranici, aby mohl stát zajišťovat zdravotní péči skupinám, za které toto pojištění nyní hradí.
