Nález Ústavního soudu - výklad české policie

Rozhodnutí Ústavního soudu se ještě nestačilo ani pořádně ohřát a policie už vymýšlí, jak se oprostit od svých pracovních povinností a svoji práci opět oddelegovat na firmy, resp. telekomunikační operátory. Připomeňme si, že 22. března rozhodl Ústavní soud o vypuštění ustanovení o povinnosti ukládat telekomunikační historii svých klientů v rozmězí 6 až 12 měsíců zpětně (celý nález ke stažení zde: http://www.concourt.cz/clanek/GetFile?id=5075). Po mnohém vměšování ÚS do práce politiků s tímto rozhodnutím ÚS snad poprvé plně souhlasím.

V době, kdy bylo toto ustanovení platné, bylo policisty využíváno velice hojně a v drtivé většině zcela jistě naprosto zbytečně. Za rok 2009 bylo policisty podáno 130 000 žádostí na zjištění telekomunikační činnosti. Jakožto zástupce jedné firmy provozující veřejnou datovou síť jsem měl možnost vidět a osobně vyřizovat desítky žádostí od policie. Troufám si tedy říct, že se jedná o poměrně dobrý reprezentativní vzorek žádostí policie. Ve většině případů (abych řekl pravdu nepamatuji si ani jeden opravdu důležitý případ, kdy nás policie vyzvala k součinnosti) se jednalo o naprosto nesmyslné žádosti, že například osoba A poslala osobě B email obsahující fiktivní objednávku. Přestože policie zná totožnost obou osob, znění emailu i datum přijetí emailu, vyzývá operátora, aby jí přesto dohledal z IP adresy telekomunikační historii.

Policisté si také v mnoha případech špatně interpretují příslušný zákon a jejich žádost proto zní mnohdy ve stylu: „operátore, máš povinnost ukládat informace o telekomunikačním provozu, tak nám řekni, kdo v den x seděl u počítače, jeho jméno a adresu a ideálně i co měl k snídani“ (řešeno s nadsázkou) apod. Já vím, že by si policie přála, aby operátoři špehovali své klienty, případně si k nim domů namontovali kamery a policii tak maximálně ušetřili práci, ale některé věci jsou přeci jen mírně řečeno „za hranou“, navíc pochopitelně technicky neproveditelné.

Neuplynuly ani dva měsíce od nálezu Ústavního soudu a policie nyní zkouší nové metody. Vyjímkou proto nejsou v posledních dnech výzvy policie ve stylu „operátore, sděl nám, kdo si to objednal, pošli kopie smluv, faktur, kopie veškeré emailové komunikace atd atd atd...“. Opět se jedná o naprosto nesmyslný případ a policie opět očekává, že za ní někdo bude řešit její práci. Policie se tak vrací k osvědčenému § 8(1) trestního řádu, který praví:

"Státní orgány, právnické a fyzické osoby jsou povinny bez zbytečného odkladu, a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, i bez úplaty vyhovovat dožádáním orgánů činných v trestním řízení při plnění jejich úkolů. Státní orgány jsou dále povinny neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin."

„Doufám“, že se teď na tento paragraf (i když ve většině případů nejde ani o přestupek) budou navlíkat veškeré nesmyslné žádosti policie, na které se dříve používalo zrušené ustanovení telekomunikačního zákona.

Na závěr je potřeba zdůraznit, že policie je tu od toho, aby vyšetřovala v rámci svých možností a nezneužívala firmy s takovým množstvím nesmyslných žádostí. V průměru přes 500 žádostí za 1 pracovní den je jasná ukázka toho, jak stát naprosto nesmyslně a drze zasahuje do soukromí občanů a nutí firmy, aby špehovali své zákazníky a vykonávali práci za pracovníky policie. Chápu, že pro případy závažné trestné činnosti je součinnost naprosto nezbytná, ale nemyslím si, kvůli Aničce a Mrázkovi (argument ministra vnitra, proč jsou odposlechy a dokumentace internetového a telefonního provozu důležité) je potřeba zasahovat do soukromí desetitisíců občanů.

Autor: Petr Dvořák | úterý 10.5.2011 0:32 | karma článku: 18,52 | přečteno: 2088x