Začetl jsem se dnes do novelizovaného pražského tržního řádu, který byl přijat usnesením Rady hl. m. Prahy č. 1187. Jako odůvodnění magistrát uvádí: „Důvodem je zájem hlavního města Prahy umožnit v co nejkratší době rozšířit i formou stánkového prodeje nabídku zboží typického pro letní sezónu.“ Opravdu jsme v Praze tak hloupí, že potřebujeme, aby nám byrokrat z magistrátu řekl, kde si co "chceme" koupit?
Tržní řád v Praze určuje co, kde a kdy na veřejném prostranství může prodávat. Tržní řád zachází do detailů. Určuje, kde se mohou prodávat vyšívané dečky, paličkované dečky, obuv, kožená galanterie, tisk, jízdenky na MHD, ručně malovaná keramika, zmrzlina, sluneční brýle, hračky z přírodních materiálů, judaika, židovské kulturní předměty a suvenýry ze skla, sůl z Mrtvého moře, aroma lampy, květiny, upomínkové předměty, párek v rohlíku, sendvič, pirohy, dušičkové zboží, suché plody atd. Povolených položek na různých místech jsou stovky. Absurdní je například povolený prodej u metra Budějovická, kde se mohou prodávat jahody, maliny, borůvky, ostružiny, třešně, jablka a zelenina. Pokud tam budete chtít prodávat hrušky, tak budete jednat proti tržnímu řádu.
Je k neuvěření, kam jsme to po více než 20 letech od pádu komunismu dopracovali. V Praze nám tu evidentně z něj něco zůstalo. Opravdu potřebujeme, aby magistrát říkal, co si kde můžeme koupit?
Tržní řád tedy vlastně asi předpokládá, že potřebujeme říct, co si kde "chceme" koupit (např. na Václavském náměstí prý po několika desítkách let nechceme klobásy …), snaží se podle toho určit kde je jaká poptávka, popř. co se kde podle byrokrata hodí k prodeji a podle toho určuje, kde se co smí prodávat. Možná je důvodem "generovat" poptávku o dané zboží v nějaké části Prahy. Na mě to tedy moc nefunguje a nezačal jsem mít potřebu jít si koupit vyšívanou dečku. V běžném tržním prostředí (bez dotací a regulací) je situace taková, že pokud by o konkrétní zboží na nějakém místě v Praze nebyl zájem, prodejce by skončil, jelikož by se neuživil a jeho podnikání by bylo ztrátové. Politik na magistrátě stejně jako kdekoliv jinde není schopen určit, jaká je kde poptávka, jak se vyvíjí v čase, a proto by neměl trh regulovat. Trh je schopen fungovat díky reakce nabídky na poptávku bez regulace a intervence magistrátu. Opravdu nepotřebujeme říkat, kde se můžou prodávat pirohy a kde naopak párky v rohlíku.
Druhou stranou mince této nesmyslné regulace je držení prodejců v nejistotě. Pokud je prodejce úspěšný a náhodou je o zboží, které na konkrétním místě nadiktoval magistrát, zájem, nemá nikdy jistotu, že magistrát třeba za půl roku nezmění tržní řád a prodej sortimentu prodejci nezakáže. Nedovedu si představit, že bych si jako prodejce podnikající na veřejném prostranství se sortimentem, které je zrovna v aktuálním souladu s tržním řádem, vzal třeba hypotéku.
I když máme v Praze „pravicovou“ radu, která je nyní složena výhradně ze zastupitelů TOP09, žádné rozvolnění ani zrušení tržního řádu se neplánuje. Naopak nám v létě novelizací tržního řádu laskavě povolili v úvodu zmíněné zboží „typické pro letní sezónu“.
Chceme-li oživit náměstí a další veřejná prostranství a tedy „zažít město jinak“ (například svobodněji), je potřeba zrušit tržní řád.
